Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Radim Vládek v současnosti hraje v kapele MODERN DAY BABYLON, která příliš rozhovory neposkytuje. I tak je jednou z mála domácích, jež absolvovala turné v Kanadě, Číně, Japonsku, Indii a samozřejmě, že i Evropě. Tím nejzajímavějším v prvním NOIR TALKu jsou právě zkušenosti z těchto turné. Krom toho Luboš Kristek svého bývalého spoluhráče z NOOSTRAK vyzpovídal ohledně jeho pracovních aktivit a pečlivě zmapoval jeho kapelní historii. Pojďme v krátkosti shrnout to, co nás na téměř dvou a půl hodinovém rozhovoru nejvíce zaujalo.
„Češi mají super povahu a jsou to extrémní dříči“, shrnuje Radim názor, který slýchá na adresu českých hudebníků v zahraničí. Druhým dechem dodává, že pokud se chce člověk prosadit ve světě, musí v první řadě makat. Je zapotřebí tvrdé dřiny, jít si za tím, co chceš a udělat pro to všechno, co můžeš. „Nemůžeš být nejlepší, když budeš hrát jen jednou týdně“, i tím lze shrnout to, jak Radim přistupuje k hudebním výzvám, které mu osud postavil do cesty. „Nejvíc jsem byl nadšenej z mentality lidí“, komentuje svoje první turné s MODERN DAY BABYLON po Kanadě. „To, co tady hledám u lidí, je tam standard“. Přidává spoustu konkrétních historek, včetně zdravotních komplikací, které kapelu pronásledovaly první dny na kanadském turné.
Další část rozhovoru se točí i kolem nástrojů, protože Radim je baskytaristou, kterého podporuje Dingwall Bass. Jak se navázal vlastně takový vztah a jakou dávku v tom sehrála velká náhoda? I to Radim podrobně rozebírá. Dá se říci, že nejzajímavější část rozhovoru se točí kolem turné MODERN DAY BABYLON. Například kolem srovnání fanoušků a tour nejen po Indii a Japonsku. Jak to funguje v Číně? Proč fanoušci nesmí vidět kapelu před vystoupením? V čem se liší dělání merche pro Indii, Japonsko a třeba Čínu? „Jedeš do Japonska, tak nebudeš dělat eska, tam nikdo nenosí eska“ překvapuje Radim informací, kterou by člověk při pohledu na subtilní figury asiatů ze země vycházejícího slunce nečekal.
„My jsme Čínu celou objeli vlakama“, komentuje další kapitolu turné, tentokrát po zemi, kde je prý možné všechno. Současně líčí tvrdé podmínky čínského turné, ve kterých neexistoval spánek a v podstatě ani jídlo. Pokračuje vyprávěním, jak se o ně na turné postarala česká ambasáda během pobytu v Indii. „Jsou tam obrovské rozdíly, Indie byla naprosto šílená“, uvádí další sérii zážitků z turné, které MODERN DAY BABYLON hráli po boku SKYHARBOR. „Lidi byli úplně utržení z řetězů! A jsou hrozně lidští, v Číně byli zas velmi odtažití“ vrací se téma k porovnávání fans. „Na ulicích totální anarchie, tady pokud někdo někoho přejede, tak ho prostě zametou a švihnou do popelnice“, ukončuje vzpomínky. Pro více informací je zapotřebí si poslechnout rozhovor celý na odkazu výše.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!